Název Šibřinky zavedl starosta Sokola pražského Jindřich Fügner. Stalo se tak poté, co tehdy nebyl jednotě povolen ples v nové pražské sokolovně. Zakladatel organizace Miroslav Tyrš začal hledat v Jungmanově slovníku, čím by slovo ples obešel a našel v něm sloveso šibřiti se, které ve staré mluvě české znamenalo veseliti se, plesati. Sloveso samotné pak údajně vzniklo z napodobení vrabčího hlasu a Josef Jungmann je jako staré slovo slovanské zanesl do slovníku v polovině devatenáctého století. Úplně první Sokolské Šibřinky se konaly v Praze 22. února 1865. V dalších letech se pak pořádaly vždy v čase masopustních karnevalů (fašanků).

V dejvickém Sokole šibřinky vystřídaly v roce 1901 sokolské plesy, které se do této doby konaly každý rok od jeho založení. Až do druhé světové války se kromě let 1915 – 1920 šibřinky pořádaly každoročně a byly vždy nejen dobrou a ušlechtilou zábavou, ale i zdrojem příjmů pro jednotu. Měly vždy svůj ráz, kterému se musely přizpůsobit jak masky, tak výzdoba sálu.

V souvislosti s pořádáním šibřinek stojí za zmínku rok 1905, kdy to v tehdejší monarchii „vřelo“ a kdy se pořadatelský odbor jednoty usnesl, „aby c. k. policejní stráž nebyla vůbec zvána na žádné zábavy a aby policejnímu úředníku přítomnému té které zábavě jednoty nebyla placena žádná útrata – v důsledku barbarského vystupování proti bezbrannému lidu domáhajícímu se svých práv“.

V roce 1911 bylo bojovné hlasování, po němž se měly opět zkusit sokolské plesy. Vyhrály však na další dvě desítky let zase šibřinky. Poslední šibřinky před první světovou válkou se konaly v lednu roku 1914 a nesly typický název „Slovanské lázně na Adrii“.

Z význačných šibřinek se sluší zmínit šibřinky z roku 1933, mající ráz „V říši sakur a chrysantém“. Scénu navrhla s. Hronová a hudbu doprovázel br. Mladý. Dekorace navrhl a uměleckou režii měl br. Pavlík. Šibřinková scéna byla tehdy také provedena ve velkém sále paláce Lucerna na šibřinkách Svazu čs. Rotmistrů za přítomnosti pana ministra národní obrany Bradáče a pražské generality. Dále byla scéna opakována pro mládež a konečně na plesu posluchačů lesního inženýrství opětně v Lucerně. Čistý výtěžek těchto šibřinek byl po odpočítání značných výdajů na nácvik a provedení více než 14.000 Kč.

Za další zmínku stojí šibřinky v roce 1935, které byly nejzdařilejší ze všech. Uskutečnily se pod heslem „Poznej svou vlast“, vstupní scénu navrhnul br. Křesák a scéna měla název „Hu nás“. Nacvičili jí sestry K. Kondelíková a M. Kočová s. br. Dr. J. Švejcarem a J. Šotolou za hudebního doprovodu mistra Jindř. Jindřicha a br. B. Bičiště. Šibřinek se zúčastnila početná skupina Chodů v nádherných původních krojích v čele s br. Dr. J. Štěpánem a s. H. Štěpánkovou z Kdyně. Jako doprovod učinkovala hudba 28. pěšího pluku Tyrše a Fügnera.  

Názvy šibřinek od r. 1901 do r. 1938

Zveřejněno: 18. květen 2016

Napsal Super User

Zobrazeno: 880

Kategorie: Šibřinky